MŮJ NÁZOR NA NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

MŮJ NÁZOR NA NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA
Cesta: svazobci.sumavanet.cz

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Můj názor na Národní park Šumava


Zdroj: Klatovský deník
Datum: 07.08.2008
Název: Můj názor na Národní park Šumava
Podtitulek: S autorkou článku Šumavské otazníky senátorkou Jiřinou Rippelovou plně souhlasím
Autor: Václav Rendl
Str.: 7
Rubrika: ČTENÁŘ - REPORTÉR
Ročník: 17
Číslo: 184
Náklad: 315148
Oblast: Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Zpracováno: 07.08.2008 05:46
Identifikace: VKZL20080807010043
Klíčová slova:

Vyrostl jsem na samotě (v hájence) těsně u lesa a chodil jsem po lesní a polní cestě 6 km do školy. Dále celý produktivní věk jsem pracoval jako lesák a jako důchodce pracuji na polích a v lese. Jsem tedy trochu dítě přírody.
Co se děje v parku na Šumavě je přímo přírodní katastrofa. Začnu vodou a ovzduším. Kolik litrů vody na sobě při dešti zadrží zdravý strom v jehličí, na kůře kmenu s lišejníkem si těžko představíme. Tato voda neodteče, ale odpaří se zpět do ovzduší. Jak je ve zdravém lese po dešti vlaho a chladno. Ptám se, jak může být po dešti v uschlém lese, který nemá jehličí ani kůru s lišejníkem. Dále v suchém lese chybí mech, další zásobárna vody. Ve zdravém zapojeném lese, kam může málo slunečních paprsků, pomaleji odtává sníh a tím je menší nebezpečí jarních povodní. Za nynějšího stavu v parku lidé bydlící u Otavy musí počítat s častými záplavami během celého roku.
Všichni, kteří nás přesvědčují, že je vše v pořádku a že si příroda poradí sama, jsou na velikém omylu. Tento zhoršující se stav s kůrovcem velkou mírou napomáhá globálnímu oteplování. Ve zdravém zapojeném lese je v létě minimálně o 10 ° chladněji a je větší vlhkost vzduchu, než- li tomu je v uschlém lese. Vezměte si plochu 2000 ha suchého lesa, ta je dnes mnohem vyšší, a to musí provést změnu klimatu na Šumavě.
Páni, samozvaní ochránci přírody, ptám se vás, kolik ptáků a ostatních drobných živočichů jste připravili o žití na Šumavě. V suchém lese vám divoký holub vrkat nebude a ani drozd vám krásně nezazpívá. Sovy ani jiní ptáci nebudou na souších hnízdit. Kolik lesního hmyzu jste připravili o jejich teritoria? Ptám se, není ze zákona trestné jakýmkoliv způsobem likvidovat mravence? Kolik a v jakém stavu jich máte suchém lese? Odpovídám žádné. Z čeho by žili? Bude jim chybět i jehličí. Jak to máte s florou? Původní v suchopáru umírá. Ale máte štěstí, jiná se objeví, pokud bude mít dost vody.
Upozorňuji, že v maloplošném uschnutí lesa se rychle chytí přirozené zmlazení. Na velkých plochách ale ne, protože smrk nerodí každý rok a jeho semeno je těžké a na velké ploše se nerozléhá a suché stromy nerodí.
Ještě si dovolím připomínku k tetřevu. Děláte z lidí blbečky. Naštěstí tetřev žil a žije ještě mimo území parku na Šumavě. V šedesátých letech jsme s loveckými hosty lovili tetřevi 300- 400mod turistické cesty Pancíř- Můstek- Prenet. V té době byl na části parku vojenský prostor a u státní hranice bylo zakázané pásmo, takže veškerá pěší turistika na Železné Rudě směřovala převážně po této cestě. Tetřev tokal a nocoval na SV straně Javorenského polesí a přes den, když bylo hezké počasí, přecházel přes hřeben a zmiňovanou cestu na JZ na Hojsovecké polesí, jelikož na naší straně bylo více zbytků sněhu.
Na závěr bych chtěl čtenářům doporučit - chcete- li mít Šumavu smutnou a šedou, hodně povodní a v zimě málo sněhu, tak všichni volte stranu zelených. Ti budou stále zelení a budou mít ministra životního prostředí, kterého Šumava pramálo zajímá. Jeho zajímá, aby stál radar a my můžeme říkat: 'Máme, co jsme chtěli.' Pokud by měl pan ředitel parku dobrý vztah k Šumavě, tak by musel změnit péči o park. Pokud by mu to ministr neschválil, tak by měl odstoupit. Budoucí generace nás bude soudit. Bylo by dobré, kdyby někdo nezaujatý psal o Šumavě kroniku, aby budoucí generace mohla rozsoudit, kdo měl pravdu.

Václav Rendl, Javorná

Zpracovatel: Anopress IT a.s.