AKTUALITY | SVAZ OBCÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

AKTUALITY
Cesta: svazobci.sumavanet.cz > Aktuálně

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz

Předseda sdružení:
Ing. Antonín Schubert
starosta obce Modrava

Místopředseda sdružení:
Jiří Hůlka
starosta obce Horní Planá

Charta Šumavy

CHARTA ŠUMAVY je volné, neformální a otevřené společenství lidí.

CHARTA ŠUMAVY chce šumavský les plný rozmanitého života, život spokojených šumavských obyvatel a spokojené návštěvníky národního parku.

Další informace: www.chartasumavy.cz

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Aktuality

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dnes pravděpodobně přehlasuje Veto prezidenta republiky k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. K prvnímu červnu tak bude platit novela zákona, která je špatnou zprávou pro šumavskou přírodu, šumavské obce a jejich obyvatele, zemědělce a návštěvníky národního parku.
Vážený pane premiére, Vaší novelou zákona popíráte nejhlavnější filozofii národních parků „POZNÁVEJ A CHRAŇ“, kterou nahrazujete zásadou „DIVOČINA VSTUP POUZE NA POVOLENÍ“, slibujete lidem, kterých se to týká, lepší místo pro život a daňovým poplatníkům nové a lepší prožitky v přírodě na Šumavě.
Míra demagogie ekoaktivistické kampaně podporované některými vládními politiky, státními úředníky, vědci, herci, zpěváky a všemi veřejnoprávními médii, má svou historickou paralelu v roce 1938. Tehdy podlehli kampani obyvatelé Sudet, dnes jí podléhá celý národ a podlehnout má zejména Poslanecká sněmovna.
Klub českých turistů prosazuje, aby všem zájemcům byly zpřístupněny i ty nejzajímavější a nejvzácnější části přírody – samozřejmě po vyhrazených značených trasách, případně i s omezením časovým, ev. omezením počtu návštěvníků.
Výsledkem hodnocení 38 individuálních projektů je, že optimální variantou je tzv. nulová varianta, tedy stav bez realizace záměrů.
Svaz obcí byl a je připraven k diskusi jak s panem ministrem, tak s ministerstvem, nad budoucností Šumavy. Dosavadní diskuse s obcemi byla vedena spíše nutností vyplnit položku v mediální sebeprezentaci pana ministra, než skutečnou snahou naslouchat a společně hledat řešení.
Dne 12.12.2012 ve 14.15 hodin předává Hnutí Duha místopředsedkyni Petičního výboru Poslanecké sněmovny Haně Orgoníkové petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava. Velkou otázkou však je, kolik jmen pod touto peticí skutečně podporuje její znění.
V minulém měsíci projednával senát zákon O státním pozemkovém úřadu. Pro mnohé další zákon z řady nezajímavých zákonů. Pro šumavské obce zákon zásadního významu, který se měl zabývat správou a prodejem státního zemědělského majetku. Obce se právem těšily na narovnání desetiletí trvajícího bezpráví. Podoba zákona však byla zdeformována zelenou lobby skrze „šumavského“ senátora Krejču...
V posledních dnech se v médiích objevily zprávy o tom, že kancelář prezidenta v rámci připomínkového řízení vyjádřila své pochybnosti nad novým zákonem o Národním parku Šumava. Kancléř Weigel míní, že "se jedná o předpis zbytečný a bezdůvodný.“ Jako předseda Svazu Obcí Národního parku Šumava a starosta jedné ze šumavských obcí jeho názor zásadně nesdílím. Národní park Šumava je po dvaceti letech své existence ukázkou toho, kam vede neustále střídání koncepcí, předpisů, ministrů i ředitelů parku. Zoufale chybí....
Šumavský národní park dostal skoro půl milionovou pokutu. Česká inspekce životního prostředí tak ohodnotila postup správy parku v letech 2010 a 2011. Je politováníhodné, že tato vysoká pokuta za chyby bývalého vedení SNPŠ přichází v době, kdy se park potýká se snižujícím se rozpočtem. Kauzu rušení tetřeva již jednou projednával Nejvyšší správní soud a z jeho rozhodnutí z 15. 12. 2010 vyplývá, že: „populace ptáků nejsou ohroženy rušením vznikajícím pohybem lidí v jejich blízkosti“. Z dostupných dat ani nevyplývá, že by počty ptáků klesaly a že by docházelo k ohrožení populací tetřevů. Obce vítají, že došlo k zastavení kůrovcové kalamity a podporují v tomto směru nové vedení parku, které postupovalo v souladu se zákonem. Svaz obcí Národního parku Šumava vnímá uloženou pokutu jako účelovou a předpokládá, že se Správa odvolá. Představitelé obcí chtějí....
Vážení členové svazu obcí Národního parku Šumava, Děkuji vám za vaši reakci na můj dopis pro ministra Chalupu ze dne 14. června 2012 a za Vaše připomínky týkající se správy národního parku Šumava. Pochopte prosím, že nemohu odpovědět podrobně na všechny body, které jste předložili ve Vašem dopise, ostatně mnohé z nich podléhají vnitrostátní diskusi a vnitrostátním právním předpisům a je třeba je řešit ve spolupráci s českými orgány a ve spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami a při plném dodržování příslušných vnitrostátních a evropských právních předpisů......
Vážená paní starostko, vážený pane starosto, jak jistě víte, mám nyní nově na starosti oblast vnějších vztahů parku. Rád bych při své práci vycházel v co možná největší míře také z představ regionu a proto se na Vás obracím s žádostí o pomoc........ .......Vážený pane náměstku. Přes samá pozitiva snad už ani nevidím možnost zlepšení spolupráce. Pokud Vás či Správu NP Šumava něco napadne, tak jsem kdykoliv v denní či noční dobu přihotoven přispěchat napomoci společnému dílu.
V pátek 13. července schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky novelu zákona o rozpočtovém určení daní. V rámci nového modelu přerozdělování vláda vymyslela a sněmovna schválila systém, kterým několika velkým městům ubral 3% stávajících příjmů, naprosté většině přidal přerozdělením 12 miliard, které nemá, ale sebere je z národních dotačních titulů a 53 obcím sebral až 70% dosavadních příjmů v celkové výši 36 miliónů korun. Státní rozpočet České republiky činí tisíc miliard a jeho výdaje je možné charakterizovat všemi možnými přívlastky, jenom ne odpovědné......
Vladimír Krečmer, Martin Říha Národní park Šumava (NPŠ) byl vyhlášen nařízením vlády č. 163/1991 Sb., tedy před více než 20 lety. Tehdejší vedení MŽP v ustanoveních nařízení vlády formulovalo jasně jako jeho předmět ochrany zděděné přírodní i kulturní bohatství části území, vymezené z tehdejší CHKO Šumava. Území nezahrnuté do NP zůstalo jako CHKO a mělo plnit úlohu ochranného pásma. Součástí vymezení NP byla i zónace, která I. zónu NP nedrobila, ale obsahovala celistvě společenstva zbytků původních lesů, rašelinišť a luk v nejcennějších partiích území. Nepůvodní smrkové lesy z obnov po kalamitách na konci 19. století, založené jako lesy hospodářské, byly v původní zónaci z podstatné části zahrnuty logicky do 2. a 3. zóny NP nebo do CHKO. Tam se k ochraně lesa naopak s případnými zásahy proti přemnožení kůrovce počítalo, spolu s postupnou přeměnou na vícedruhový a různověký les, odolnější proti škůdcům i povětrnosti už ze své podstaty. Tak se měla druhová skladba dřevin jen postupnou a dlouhodobou transformací přibližovat skladbě původní, odpovídající stanovištním podmínkám, s výhledem na rozšíření bezzásahového území do II. zóny až za desítky let.......
Článek „nezávislé“ zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové vznikl jako reakce na příspěvek tiskového mluvčího Správy Národního parku Šumava Pavla Pechouška. Z toho vyplynul také úvod jejího článku. Všem čtenářům odhalila „překvapivý“ fakt, že mluvčí tlumočí názory organizace, kterou reprezentuje. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej,“ napsala Jitka Seitlová doslova. Skutečně bývalá senátorka a zástupkyně ombudsmana předtím netušila, že správný mluvčí hájí zájmy své organizace?......
Díky vytrvalému halasení nejrůznějších ochranářských skupin to vypadá, že kvůli developerským projektům a přemnoženým kmotrům není na Šumavě místo pro přírodu. Nemám v úmyslu zastávat se kohokoliv, kdo by na Šumavě postupoval v rozporu se zákony, ale musím si v souvislosti s happeningem položit otázku: jde těm, kteří si říkají ochránci přírody, stále ještě o přírodu?.......
Vážený pane předsedo. Jako demokraticky zvolení zástupci šumavského regionu, hájící a prosazující zájmy existence a kvality Národního parku Šumava, ale i regionu, který dal jednohlasný souhlas v roce 1991 k jeho vyhlášení, si dovolujeme reagovat na Váš dopis zaslaný panu Tomáši Chalupovi, ministru životního prostředí České republiky.....
Do závěrečného dějství vstupuje projekt vládní koalice nesoucí název Rozpočtové určení daní. Politici prý nalezli optimální model, jak zkvalitnit socialistický systém přerozdělování daní. Nový systém velkým městům drobné peníze odebral, většině měst a obcí přidal a těm nejmenším sebral. A když brát, tak pořádně. Ne nějakých pět, deset či dvacet procent, ale rovnou padesát, sedmdesát či osmdesát pět procent........
V minulém měsíci byl všemi médii citován dokument, který nesl oficiální název Zpráva z provedeného auditu Správy NP a CHKO Šumava. Objednatelem auditu bylo Ministerstvo životního prostředí ČR vedené tehdy Pavlem Drobilem a zpracovatelem auditu byla největší auditorsko-poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC)......
Zřejmě se rychle blíží doba, kdy bude Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravoval pan ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Návrh zákona se rodil na kulatých stolech, u kterých bylo zastoupeno široké spektrum šumavských zájmů - ministerstvo životního prostředí, správa šumavského parku, kraje, obce, poslanci, senátoři, vědci a občanská sdružení. Jako přímý účastník oficiálních jednání u kulatého stolu i mnoha dalších neoficiálních jednání vím, že ministr Chalupa se snažil o přijetí takového dokumentu, který by se dal nazvat kompromisem možného. V podobném prostředí ani nebylo možné vytvořit nic jiného. Tím „jiným“ míním příkladnou moderní právní normu uspořádávající situaci v Národním parku Šumava na několik let či desetiletí. Odvedenou práci na přípravě návrhu zákona zdevalvovali dvě věci.....
Šumavský národní park chystá i letos kácení dřeva napadeného kůrovcem v lokalitě Na Ztraceném u Modravy.
V pondělí 13.2 2012 uspořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu České republiky, spolu s dalšími složkami, konferenci nazvanou „ Národní park Šumava- produkt, nebo oběť doby?“ Konference se konala v zasedacím sále Senátu a hlavním tématem byla problematika, která v posledních čtyřech letech rozděluje část společnosti, a to nejen odborné, na zastánce tzv. bezzásahového režimu a na jeho odpůrce. Pro osvětlení historie problému připomeňme, že se jedná o zásadní názor, zda se snažit stávající kůrovcovou kalamitu na Šumavě zastavit razantním způsobem tak, jak se to po staletí ve smyslu lesnických zkušeností dělalo, a jak to prosazuje i stávající vedení parku,.......
Zástupce šumavských obcí nemůže přispět do této diskuse odbornými argumenty, neboť úhel pohledu šumavských obcí není dán obornými východisky, jako spíše politickými důsledky existence či absence zákona o Národním parku Šumava. Šumavské obce chápou debatu o tomto zákoně nikoliv jako debatu odbornou, nýbrž jako debatu čistě politickou. Ze strany šumavských obcí je tohoto zákona rozhodně zapotřebí. Ať už bude jeho obsah jakýkoliv, bude jím dán stabilní rámec pro další rozvoj regionu, který nebude závislý na změnách jak ve vedení Správy Národního parku Šumava, tak i v rámci MŽP. Jestliže se zde ozývá myšlenka, že současná legislativa plně postačuje, tedy my musíme konstatovat, že uplynulý vývoj v posledních 20 letech nás rozhodně přesvědčil o opaku........
Předseda Světové komise pro chráněná území Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) Nikita Lopoukhine (Lopuchin) se písemně obrátil na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu s obavou o budoucnost Národního parku Šumava. Učinil tak v kontextu připravovaného zákona o Národním parku Šumava. Za dvacet let bylo o šumavské kůrovcové specialitě napsáno či řečeno mnoho laických i odborných názorů v různé kvalitě. Názor pana předsedy světové komise však, dle mého názoru, vysoce ční nad odbornými, politickými, ombudsmanskými, selskými či fundamentalistickými názory na Šumavu. Pan Lopoukhine ve svém dopise píše: „Velké části šumavských lesů jsou nezkažené habitaty, což odůvodňuje jejich určení jako národního parku (kategorie IUCN II)“. Toto tvrzení je absurdní v kontextu faktu, že od 16. století probíhala v šumavských lesích, až na maloplošné výjimky, jejich přeměna na hospodářský les........
Politika rozumných kompromisů vystřídala politiku diktátu, tak se dá hodnotit roční působení Jana Stráského na postu ředitele Národního parku Šumava. Oceňuji na něm, že začal jako s rovnoprávnými partnery mluvit se zástupci šumavských obcí, kterých se problémy Národního parku týkají nejvíce.
Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných informací došlo ke konci rok 2011 ke zpomalení příprav zákona o Národním parku Šumava (dále jen NPŠ). Tím bylo zdrženo i předání, projednání a přijetí tohoto dokumentu v českém parlamentu. Podmínky pro racionální dohodu se však v posledních měsících uplynulého roku zlepšily. Po zveřejnění většího počtu nových publikací a po výroční bilanci aktivit nové Správy NPŠ jsou totiž již k dispozici číselná data objektivně svědčící o vývoji kůrovcové kalamity, která svým plošným rozsahem a mezinárodním významem nemá jinde v Evropě obdobu.......
První šumavský kulatý stůl, který se po demonstraci ekologistů Na Ztraceném konal na Modravě, nevedl nikam a nepřinesl žádný výsledek. Ačkoliv většina u kulatého stolu měla vůli se dohodnout, menšina demonstrovala, že pouze jejich názor je ten správný a buď bude po jejich, anebo prostě dohoda nebude. Kulatý stůl ministra Tomáše Chalupy trpěl stejnou chorobou, a tak mi nezbývá než souhlasit s jeho dnešním prohlášením, že s ohledem na vyhrocené stanovisko některých členů stínové vědecké rady parku nepovažuje konání kulatého stolu za smysluplné.
Nikdy ve dvacetileté historii Národního parku Šumava nebyl vydáván ekologisty včetně některých vědců a politiků tak silný apel na nutnost pečovat o Národní park Šumava podobným způsobem, jakým je pečováno o Národní park Bavorský les, jako letos. Svými výroky přirovnávají většinu šumavského lidu a národa k ekologickým ignorantům a hlupákům, kteří odmítají dát přírodě šanci jít si okamžitě svou vlastní cestou. Jejich tvrzení má tři základní slabiny....
Vědomi si své odpovědnosti k historickým záznamům událostí na Šumavě koncem dvacátého a počátkem jednadvacátého století, včetně bývalých lesních majetků Schwarzenbergů, chceme si pro „paměť“ zaznamenat fakta. Lesy Šumavy byly počátkem devadesátých let v poměrně dobrém stavu, který odpovídal standardnímu lesnímu hospodaření v té době. Na Šumavě byly tehdy ještě zbytky původních pralesů a porostů ve věku 200 i více let, které byly vždy ve zvláštní ochraně a pozornosti lesníků. Šumava byla nazývána „Zelenou střechou Evropy“ a také proto mohl být roku 1991 v této oblasti vyhlášen Národní park Šumava. Většinu lesů Šumavy netvoří původní porosty, ale ty byly nově vysazovány podle potřeb a znalostí doby ve které vznikaly. Generace vlastníků, lesníků a lesních dělníků je vypěstovaly podle nejlepšího vědomí a svědomí.....
Krajský soud v Plzni rozhodl o správní žalobě podané ekologickým aktivistou RNDr. Mojmírem Vlašínem proti Krajskému ředitelství policie Plzeňského kraje proti způsobu rozpuštění shromáždění konaného od 25.7.2011 do 12.8.2011 v lokalitě Na Ztraceném, v Národním parku Šumava...... Krajský soud nepřezkoumával ani nerozhodoval o zákonnosti jednotlivých zákroků policistů, proti osobám dopouštějícím se v dané lokalitě protiprávního jednání, ani nepřezkoumával a nerozhodoval o legálnosti těžby dřeva, pouze konstatoval, že se dle jeho názoru jednalo ze strany Policie ČR o nesprávný postup při rozpuštění neohlášeného shromáždění. Policie navíc zastává názor, že.....
Více jak šest desítek lidí ze všech koutů republiky pomohlo zdarma Národnímu parku Šumava s obnovou lesního ekosystému..... ....Původní záměr obce Modravy byl uspořádat ve spolupráci se Správou šumavského parku veřejnou akci, při které by člověk navrátil přírodě to, co ji v minulosti vzal a co přírodě chybí. To vše v lese, o který je právně závazným předpisem povinnost tímto způsobem pečovat. Proto jsme předpokládali, že akce na podporu skutečné ochrany přírody, na podporu biodiverzity a obnovy živého zeleného lesa nebude mít žádné odpůrce. Opak byl pravdou.
Zvolený způsob protestu ekologistů proti rozhodnutí státních orgánů mající oporu v zákoně, by byl legitimní pouze tehdy, pokud by byl v souladu se zákonem. Blokáda omezila činnost lidí pracujících na kácení stromů napadených kůrovcem a překročila hranici stanovenou zákonem. Policie musela těmto lidem poskytnou ochranu ,protože byl ze strany protestujících ekologistů zcela jistě porušen zákon..
Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor. Jedním ze základních problémů Národního parku Šumava je to, že nebyl založen v přírodních pustinách, ale v krajině našich předků, kteří tu po staletí žili a hospodařili.
Věta z nadpisu je rčením, které zná každé malé dítě. Členové Základní organizace Strany Zelených Plzeň 2 již poněkud povyrostli a dne 17.8.2011 vystoupili na veřejnost s tiskovou zprávou, v níž se distancují od politiky zelených na Šumavě, ale i od aktivit nevládních organizací typu Hnutí Duha a jejích příznivců.... Tisková zpráva byla samozřejmě Správou Národního parku Šumava zveřejněna na oficiálních webových stránkách, a také na facebooku.... Petr Leitner, člen SZ Plzeň 2 k tomu uvádí: „Základní organizaci Strany zelených Plzeň 2 byla rozhodnutím Předsednictva Strany zelených ze dne 25.8.2011 (na podnět aktivisty v blokádě a člena SZ Martina Marka ) pozastavena činnost s návrhem na zrušení SZ Plzeň 2. Pozastavení činnosti bylo rozhodnuto bez jakéhokoliv projednání této záležitosti se členy SZ Plzeň 2. Na odvolání proti tomuto rozhodnutí intenzívně pracujeme.“....
Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor.
Kdo je Tomáš Halík? Je více knězem, filosofem, spisovatelem, kritikem Václava Klause, stádnosti, nebo osamělým intelektuálem, jenž se snaží dodržovat paradigmata víry, v čemž mu částečně brání svoboda a osobní nezávislost?
Správa NP Šumava zahájila v lokalitě Na Ztraceném asanaci kůrovci napadených stromů ve II. zóně ochrany přírody NP Šumava, aby tak zabránila následným rozsáhlým škodám na lesním ekosytému, zejména zcela zbytečnému kácení a tím k nežádoucí tvorbě lesních holin. Šumavské obce považují činnost ekologických aktivistů Na Ztraceném nejenom za jednání odporující zákonům České republiky, ale i za negativní prezentaci šumavských obcí, Šumavy a jejího národního parku.
Připomeňme si krátce historii a důvody vzniku petice, pod kterou připojili své podpisy nejen řadoví občané, přední politici, sportovní reprezentanti a další významné osobnosti, ale s jejímž obsahem se ztotožnila i řada zastupitelstev obcí a měst České republiky.
Mediální tlak „vědců“ a celé řady aktivistů nejrůznějších hnutí na ředitele Národního parku Šumava PhDr. Stráského sílí a je veřejným tajemstvím, že je dobře organizován a koordinován.
Šumavské obce přivítaly změnu ve vedení Správy Národního parku a právem očekávají také změnu koncepce péče o národní park.
Rozumíme rozhodnutí ředitele Národního parku Šumava PhDr. Jana Stráského o reorganizaci rady Národního parku Šumava.
Toto rozhodnutí je důkazem toho, že státní správa, v tomto případě vedení národního parku, nefunguje jak by měla a před věcnými kvalifikovanými rozhodnutími dává přednost povrchnosti a aroganci.
Zástupci sdružení, která si říkají ekologická, nechtějí lanovku na Hraničník, se kterou počítají zásady rozvoje území Jihočeského kraje.
U příležitosti tradičního Open Days byla 4. října 2010 v galerii Českého centra v Bruselu zahájena slavnostní vernisáží výstava fotografií Zachraňme Šumavu. Výstava Svazu obcí Národního parku Šumava vznikla v závěru roku 2008 z iniciativy politiků jihočeského a plzeňského kraje.
Mám velice nesnadnou úlohu, seznámit Vás zde v Bruselu, který je více jak 800 km vzdálen od České republiky, se specifickými problémy nejucelenější plochy lesů ve Střední Evropě, která se rozkládá v délce více jak 100 km podél státní hranice mezi Českou republikou, Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou.
Členové Svazu obcí Národního parku Šumava dnes společně předložili iniciativu k řešení problémů ve vztahu k Národnímu parku Šumava nazvanou "Desatero možného postupu ve věci záchrany šumavského lesa a zahájení budování národně i mezinárodně uznávaného Národního parku Šumava". Dle sdělení pana Jiřího Hůlky, starosty Horní Plané a předsedy Svazu obcí, hodlají nadále společně postupovat v intencích tohoto dokumentu.
U příležitosti tradičního Open Days byla 4. října 2010 v galerii Českého centra v Bruselu zahájena slavnostní vernisáží výstava fotografií Zachraňme Šumavu. Výstava Svazu obcí Národního parku Šumava vznikla v závěru roku 2008 z iniciativy politiků jihočeského a plzeňského kraje.
V souvislosti s novou mediální aktivitou kolem Národního parku Šumava se často také erudovaní vědci z nejrůznějších biologických oborů zmiňují o tom, že se přece v uhynulých lesích nic fatálního neděje. Kůrovci sice hlavní, stejnověký, smrkový, porost zahubili, ale pod ním jsou semenáčky a les dále žije. Někde jsou jich opravdu tisíce, jinde je dosud jenom vysoká tráva, ale i tam se jistě jednou objeví … a nakonec vznikne zase prakticky téměř stejně stará smrková monokultura. .....
Dopis zaslaný panem předsedou Svazu obcí panu stálému velvyslanci při Radě Evropy ve věci možného udělení Diplomu Rady Evropy Národnímu parku ....."Vážený pane velvyslanče, sdělujeme Vám tyto informace o návštěvě expertní skupiny se žádostí, abyste se zasadil o odložení udělení diplomu tak, jak navrhují místní a regionální samosprávy."
Necelých čtrnáct dní od zahájení výstavy fotografií Zachraňme Šumavu v Kvildě stačilo, aby se počet podpisů na stejnojmenné petici, která je součástí výstavy, zvýšil o několik set na celkových 12.500 podpisů.
Slavnostní vernisáží byla zahájena v pátek 2. července ve výstavní síni obecního úřadu v Kvildě výstava fotografií Svazu obcí Národního parku Šumava, nazvaná Zachraňme Šumavu.
Slavnostní vernisáž 7.června 2010
Svaz obcí Národního parku Šumava pozitivně hodnotí „kulatý stůl“ iniciovaný paní ministryní životního prostředí k tématu vyváženého rozvoje Šumavy, konaného 26.5. za účasti regionálních představitelů v šumavském Zdíkově.
Ředitel Správy NP Šumava František Krejčí představil v rozhovoru pro MF Dnes „Šumava, to není jen boj s kůrovcem“ (21.11.) řadu aktivit, jež prezentují správu parku jako motor regionálního rozvoje Šumavy. Některé z aktivit jsou skutečně přínosem pro šumavské obce, mnohé z nich však zůstávají jen vytrvale opakovanými vizionářskými přísliby, jimž už nevěří snad ani správa parku sama.
Takže až se příště dočtete, že zlé obce chtějí Šumavu vykácet nebojte se – Správa národního parku to velmi rychlým tempem "zvladá" sama.
Dovolte, abych Vám oznámil, že jsem na jednání 6. sněmu Svazu obcí Národního parku Šumava konaném 28.7.2009 požádal o uvolnění z funkce předsedy Svazu.
Na článku mně, jako členu petičního výboru petice „ Zachraňme Šumavu“ vadí, že záměr, který jsme s peticí sledovali, je opět házen nejen do mediálně vděčného pytle zlatokopeckých kšeftů se dřevem, ale také to, že jsou v článku zpochybňovány podnikatelské záměry, které by mohly nejen zlepšit ekologické poměry na Šumavě, ale i přinést zaměstnání místním obyvatelům.
Každý, kdo zná Šumavu i jen zběžně, se musí podivit nad tím, jak pan poslanec Jandák po čtyřech hodinách pobytu na Šumavě mohl hrdě prohlásit do kamery, že „ viděl celou Šumavu v perfektním stavu.“ K tomuto závěru došel pan poslanec po zjištění, když viděl že na shlédnutých územích se suchým lesem „ rostou stromky, které mají metr a podobně.“
Reakce na recenzi Vl. Justa, Šumava neumírající ale vytunelovaná;Nová Šumava,jaro 2009
Asi před čtrnácti dny byl v tisku uveřejněn zajímavý článek "Šumava potřebuje klid zbraní" od pana Radovana Holuba, bývalého mluvčího NP Šumava.
V sekci tisk naleznete článek MUDr.Jitky Markové 'Oč jde Vladimíru Justovi aneb tak trochu Vladimíru Justovi na just' a další reakce na události z tohoto týdne.
Stanovisko vydávám jako osoba, která byla tiskovou zprávou Hnutí duha nepřímo oslovena, takže stanovisko má zcela neobvyklou osobní formu, bez schválení Pracovního výboru Svazu případně členských obcí Svazu.
23. března 2009 proběhl v hotelu Kašperk v Kašperských Horách 5. sněm Svazu obcí Národního parku Šumava.
Se svými názory se v tisku nechal slyšet i pan Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Při příležitosti křtu publikace „Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence NP Šumava“ autorů Prof. RNDr. Stanislava Vacka, DrSc. a Prof. Ing. Viléma Podrázského, CSc. vydané Svazem obcí národního parku Šumava za přispění Plzeňského a Jihočeského kraje, obce Modravy a nakladatelství JUDr. František Talián-Fortuna Praha, konaného 9.2.2009 v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích vydávají pořadatelé křtu následující prohlášení.
Po předchozím křtu knihy v Plzeňském kraji, který se uskutečnil v Plzni 22. ledna 2009, bude proveden slavnostní křest knihy i v Jihočeském kraji 9. února 2009 ve 13.00 hod v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Autorská dvojice profesorů z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. a Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. ve svojí knize popisují řadu zajímavých témat i průběh nejzávažnějších kůrovcových kalamit, včetně rizik a odpovědností z toho vyplývajících. Kniha která obsahuje řadu fotografií, grafů a tabulek i přes vědecké zpracování umožní veřejnosti dostatečnou orientaci v problematice současné Šumavy.
Dovolte abych Vás informoval o posledních událostech týkajících se činnosti Svazu obcí NPŠ.
V deníku Mladá fronta Dnes byla 20.1.2009 otištěna reakce pana Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha na knihu „Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence NP Šumava,“ kterou vydal Svaz obcí Národního parku Šumava.
Slavnostní křest knihy provedou hejtmanka Plzeňského kraje Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. spolu se šumavskou senátorkou JUDr. Jiřinou Rippelovou v restauraci Měšťanské Besedy v Plzni v Kopeckého sadech 22. ledna 2009 ve 14.00 hod.
Autor: Tomáš Jirsa, Jiřina Rippelová, senátoři ze Šumavy
Řada zastupitelstev obcí a 3.500 občanů již svými podpisy podpořilo úsilí šumavských obcí. Svaz obcí Národního parku Šumava se proto rozhodl, petici neukončovat, ale nadále v ní pokračovat.
Vernisáž putovní výstavy proběhne v pátek 5.prosince v 16:00 na radnici v Kašperských Horách.
Anketa sama je příkladem bezbřehé manipulace s míněním veřejnosti. Hned první otázka je příkladem ideologizace odborného problému.
V současné době probíhají v tisku i v ostatních mediích diskuze o kůrovci, který postupně přeměňuje Šumavu na suchý les. Kalamita a následná hrozba napadení lesa kůrovcem, které v minulosti děsily každého lesníka, se dnes stávají předmětem experimentu, který může prostředí ve kterém žijeme poznamenat na dlouhá desetiletí. Ve městech a obcích celé České republiky probíhají podpisové akce na podporu rychlého řešení této situace a proto i Vy můžete připojit svůj podpis na petici „ Zachraňme Šumavu.“
Snaha Správy NP o citlivé splouvání horního toku Vltavy přivedla ke kulatému stolu vedení Správy, majitele půjčoven lodí, provozovatele dětských vodáckých táborů a zástupce nevládních organizací. Neformální schůzka proběhla v pondělí 16. 6. 2008 ve Vimperku.
Článek uveřejněný v občasníku Správy NPŠ a CHKO Šumava.
Jednoduché odpovědi na složité otázky neexistují. Ani na Šumavě, ani v životě.
Dne 27. března se uskutečnilo v hotelu Stachov na Stachách společné jednání šumavských obcí, na kterém bylo založeno zájmové sdružení právnických osob s názvem Svaz obcí Národního parku Šumava.
Obracíme se proto na ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka s žádostí, aby byl tento kalamitní stav v šumavských lesích řešen takovým způsobem, aby nevyvolával následné kalamitní jevy.
Dne 26. června 2006 se uskutečnila na Obecním úřadě v Modravě tisková konference svolaná Ministerstvem životního prostředí ČR, na které bylo zamítnuto znovuzprovoznění historického hraničního přechodu Modrý sloup v Luzenském údolí.
Výbor obcí je hluboce znepokojen neznalostí zákona o ochraně přírody a krajiny některými členy vědecké sekce Rady NPŠ. K nízké kritice politické příslušnosti se nebudeme vyjadřovat.
Vyjádření k aktivitám MVDr. Bláhy a „Usnesení VS Rady NPŠ ze dne 24. 5. 2006
Výbor obcí Národního parku Šumava rezolutně odmítá veškeré argumenty odpůrců pracovního setkání zástupců šumavských obcí s ministrem životního prostředí, které jsou nepravdivé, demagogické a zavádějící a jejichž cílem je matení veřejnosti.
Účastníci pracovního setkání s ministrem životního prostředí ČR RNDr. Liborem Ambrozkem se dohodli, že bude pokračovat intenzivní dialog mezi státní správou a samosprávou o budoucích krocích NP Šumava.