POČÍTÁ ŠUMAVSKÝ NÁRODNÍ PARK VŮBEC S ČLOVĚKEM? | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

POČÍTÁ ŠUMAVSKÝ NÁRODNÍ PARK VŮBEC S ČLOVĚKEM?

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Počítá šumavský národní park vůbec s člověkem?


Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 26.04.2008
Název: Počítá šumavský národní park vůbec s člověkem?
Autor: Ondřej Vaculík
Str.: 3
Mutace: Kraj Plzeňský
Rubrika: Kraj Plzeňský
Ročník: 19
Číslo: 99
Pořadí: 3
Náklad: 300595
Oblast: Celostátní deníky
Zpracováno: 26.04.2008 06:51
Identifikace: DCMF20080426170015
Klíčová slova:

Řeknu vám...

Národní park Šumava zahrnuje jedno z nejcennějších území České republiky, Správa národního parku je spravuje a chrání jako přírodní evropský unikát, jako jakési divoké srdce Evropy. Národní park Šumava ovšem neobsahuje jenom vzácnou flóru a faunu, popřípadě vody, slatě a skály, ale také obce, v nichž žijí lidé. V poslední době se vyhrocuje spor: do jaké míry se má v národním parku počítat také s člověkem a jeho zájmy? Jdou vždy proti přírodě?
13. března nebylo na zásah šumavských starostů a předsedy rady Šumavského národního parku Jana Stráského podepsáno memorandum mezi parkem naším a Národním parkem Bavorský les, které vytyčovalo jádrové území o rozloze necelých 14 tisíc hektarů jako bezzásahové, jako divoké srdce Evropy. V něm by turisté mohli chodit pouze po značených stezkách, kterých by bylo pokud možno co nejméně. Protože území dělí státní hranice, byly by na padesátikilometrovém úseku pouze tři přechody pro pěší. Na tomto území by také zůstaly ležet všechny padlé stromy po vichřicích, což po nechvalně známém Kyrillovi je asi 140 tisíc kubických metrů. Takový způsob ochrany i režimu ale odmítli jak bavorští, tak i šumavští starostové. Obávají se, že z nezpracovaného či alespoň neošetřeného dřeva může vzniknout nová kůrovcová kalamita, která zachvátí i sousedící hospodářské obecní lesy. Po našem vstupu do Schengenského prostoru se starostům nelíbí ani nízký počet hraničních přechodů, někteří dokonce mluví o zatažení zelené opony. Ke zpřísňujícímu se režimu přispívá také zákaz splouvání horní Vltavy v letních měsících.
Starostové v tom vidí omezení cestovního ruchu, tím i ohrožení rozvoje šumavských obcí, jež po válce byly vylidněny a podnes se v nich normální život obtížně křísí.
Právě ono uzavírání přírody před lidmi starostové vyčítají správě parku. Nechtějí, aby z parku národního se stal park vědecký.
Vedení Šumavského národního parku však jejich výčitky odmítá s tím, že se naopak snaží park otevírat, že poučeného a ukázněného turistu vítá, což dosvědčují například právě ty tři uvažované pěší přechody. Lidé budou moci chodit přes hranici u Modrého sloupu, a staronová stezka má už vést například na Roklan, kam se zatím smí jen z bavorské strany. Tak v čem je problém?
Asi v tom, že to, co ochránci parku považují za 'otevírání se', je pro starosty nedostatečné, ba v souvislosti s dalšími zpřísňujícími se předpisy, zejména novým návštěvním řádem, to vyhodnocují naopak jako 'uzavírání se'. Zdá se, že více pravdy mají starostové, jejich argumenty znějí logicky. Na druhé straně připusťme, že ani přísnost ochranářů není svévolná. I oni jsou vázáni přísnějšími předpisy, vyplývajícími z evropského programu ochrany přírody Natura 2000, jenž ukládá původní rozsáhlé přírodní celky, k nimž patří i Šumava, chránit více. Ochranáři se ale asi domnívají, že přísnější ochrana je jenom na nich, jako přírodoznalcích, že veřejnost o tom nejen nemusí vědět, ale že jim v tom ani nemůže pomoci. Starostové si naopak myslí, že i poučený turista může s ochranou přírody pomoci. Bohužel ale jako 'lid obecný' málo o přírodě víme. Což je chyba nejen školních přírodopisů a rodičů, ale také ochranářů.

O autorovi: Ondřej Vaculík, spolupracovník MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Zpracovatel: Anopress IT a.s.


ODPOVĚĎ SVAZU OBCÍ NPŠ:
Od:
Frantisek Nykles
Předmět: Mf DNES 26.4.08
Datum: 30.4.2008 11:30:26
---------------------------------------------
Vážený pane redaktore,
přeji Vám dobrý den a zároveň Vám chci poděkovat za fejeton, který jste napsal pro Mf. Jsem velice rád, že po objektivním rozhovoru, který jste natočil s pp. Krejčím, Schubertem a mnou na Modravě, následoval Váš zmíněný fejeton, který doufám bude znamenat začínající obrat vztahu medií k šumavským problémům a především obcím.
Upřesnil bych snad jen drobnou nepřesnost - cestu na Roklan, postaré historické cestě, Správa NPŠ zasadně odmítá, ale věřím, že docílíme její otevření, takže nepřesnost ve Vašem článku bude jen dočasná.
S přátelským pozdravem a s přáním další spolupráce    František Nykles - předseda Svazu obcí NPŠ