PRVNÍ ÚSKALÍ: (NE)POZORNÍ LYŽAŘI | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

PRVNÍ ÚSKALÍ: (NE)POZORNÍ LYŽAŘI
Cesta: svazobci.sumavanet.cz

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

První úskalí: (ne)pozorní lyžaři


Zdroj: Lidové noviny
Datum: 05.01.2008
Název: První úskalí: (ne)pozorní lyžaři
Autor: MAREK KERLES
Str.: 3
Mutace: Celostátní
Rubrika: Téma
Ročník: 21
Číslo: 4
Pořadí: 1
Náklad: 68303
Oblast: Celostátní deníky
Zpracováno: 05.01.2008 06:50
Identifikace: DCLN20080105010015
Klíčová slova:

Zelená hranice - Jak funguje volná hranice čtrnáct dní po vstupu země do Schengenu

Vstup do schengenského prostoru přidělal vrásky správcům Národního parku Šumava. Kvůli neukázněným lyžařům.

MODRAVA Desítky turistů přistižených při vstupu na zakázaná území, první pokuty, nekonečné dohady s ochránci přírody. Taková je situace v Národním parku Šumava (NPŠ) po čtrnácti dnech od vstupu Česka do takzvaného schengenského prostoru. Celá řada návštěvníků Šumavy se totiž odmítá smířit s daným faktem: Přestože Schengen zaručuje obyvatelům Česka volný pohyb přes hranici do sousedních států, na Šumavě zůstává zhruba padesátikilometrový úsek hranice s Rakouskem a Bavorskem i nadále uzavřený. Důvodem je ochrana přírody.
'Strážci už řešili skutečně desítky případů, kdy zejména běžkaři nerespektují zákazové cedule a snaží se přejet do Bavorska přes klidová území se zákazem vstupu,' řekl LN mluvčí NPŠ Radovan Holub. Turisté se podle něj hájí jednoduchým argumentem. 'Tvrdí, že v Schengenu mohou jezdit přes hranici, kudy chtějí,' řekl Holub.
Ani vstup Česka do schengenského prostoru však neumožňuje pohyb návštěvníků v nejpřísněji chráněných, takzvaných klidových zónách Šumavy, které z velké části leží právě u hranic. Jedná se třeba o oblast Modravských slatí, Jezerní hory, příhraniční oblast Železnorudska nebo části pravého břehu Lipna.
Mluvčí parku však zároveň přiznává, že orientaci turistů na Šumavě komplikuje nepřehledný systém různých stupňů ochrany, který by se měl na jaře letošního roku změnit. Zatímco například v sousedním parku Bavorský les existují jen dva typy chráněných území, šumavský park eviduje celkem šest typů, navíc značně roztříštěných. 'Od jara by měl být systém ochrany přehlednější, je možné, že park umožní vstup i na některé dosud nepřístupné cesty, i když třeba jen formou exkurzí s průvodcem,' dodal Holub. O tom, jaké lokality a takzvané přechodové body přes hranice se nově otevřou návštěvníkům, však park už dlouho vede spor s regionálními politiky.
'Sdružení šumavských obcí společně s obcemi z bavorské a rakouské strany vypracovalo návrh na otevření celkem pětadvaceti nových přechodových bodů přes hranici na Šumavě,' řekl LN předseda Rady Národního parku Šumava a zároveň předseda Klubu českých turistů Jan Stráský. Park by pak měl o návrhu rozhodnout do konce dubna.
Podle zástupců obcí všechny dosud nepřístupné cesty přes hranice nemohou strážci parku uhlídat. 'Přes bývalý přechod do Bavorska Modrý sloup se kvůli ochraně tetřeva hlušce nesmí jezdit ani chodit. Přitom už si tam lyžaři udělali stopu,' řekl LN starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. Modrava dlouhodobě žádá, aby ochránci přírody umožnili turistický přechod přes Modrý sloup alespoň v letním období.

***

'Zejména běžkaři nerespektují zákazové cedule a snaží se přejet do Bavorska přes klidová území.'

Omezení jsou dána národními předpisy, které zůstávají v platnosti

V I. zónách národních parků i nadále platí zákaz vstupu mimo značené cesty. Zóny v národních parcích jsou zřízované především proto, aby pomohly chránit ohrožené živočišné i rostlinné druhy a vzácné ekosystémy. Obecně platí, že podle mezinárodních regulí ochrany přírody by člověk neměl na území I. zóny vůbec vstoupit. Příroda tam má být ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru. II. zóny většinou obklopuje v širším či užším pásu I. zóny. Zde se již můžete setkat s lesáky nebo pracovníky ochrany přírody v terénu. Ti tam zasahují, aby ochránili vzácné druhy fauny či flóry. III. zóny již bývají intenzivně využívány rekreačně i turisticky. Hospodaří se tam v lesích při respektování specifických hledisek místní ochrany biologické rozmanitosti v chráněném území.

Území národních parků bývají rozdělena i do dalších kategorií. Například na Šumavě existuje šest typů ochranných stupňů. Rozhodující roli při omezování pohybu lidí zde hrají tzv. klidová území probíhající napříč zónami. V klidových územích je přitom pohyb návštěvníků striktně omezen nebo zcela zakázán. Turisté mohou na území Národního parku Šumava překračovat hranici na 22 přeshraničních turistických trasách. Jejich podrobnou mapu je možné na přehledném letáku získat na informačních střediscích. Šumavské obce navrhují otevřít dalších 25 nových přechodových bodů.

Zpracovatel: Anopress IT a.s.