| Zdroj: |
Euro |
| Datum: |
11.02.2008 |
| Název: |
Jaký je
veřejný zájem? |
| Podtitulek: |
NÁRODNÍ
PARK ŠUMAVA: Řešení problémů není pouze v kompetenci ministerstva
životního prostředí |
| Autor: |
JAN
ZAHRADNÍK |
| Str.: |
70 |
| Rubrika: |
HYDE
PARK |
| Číslo: |
7 |
| Oblast: |
Časopisy -
ekonomika a politika |
| Zpracováno: |
11.02.2008
00:40 |
| Identifikace: |
CEEU20080211010105 |
| Klíčová
slova: |
|
Diskusi o problémech Národního parku Šumava zahájili
společným článkem Klasika vs. divočina (EURO 49/2007) senátorka Jiřina
Rippelová (ČSSD) a senátor Tomáš Jirsa (ODS). Na něj zareagoval článkem
Divočina je efektivnější (EURO 1/2008) náměstek ministra životního
prostředí František Pelc. Dalším přispěvatelem do diskuse je hejtman
Jihočeského kraje Jan Zahradník.
Zastupitelstvo Jihočeského kraje
se usnesením z 18. září 2007 rozhodlo požádat vládu České republiky o
určení veřejného zájmu v případě ochrany přírody v Národním parku Šumava
(NPŠ). Otázka veřejného zájmu, a co tedy zasluhuje mimořádnou veřejnou
podporu, je složitá a odpovědi na ni mnohdy bývají námětem k diskusím.
Má-li například stát zájem postavit dálnici, tedy liniovou stavbu, musí
mít účinné nástroje k jeho prosazení. O tom, že jde o stavbu ve veřejném
zájmu, tedy veřejně prospěšnou, rozhoduje zastupitelstvo příslušného kraje
usnesením o uzemním plánu velkého územního celku, kterým plánovaná liniová
stavba prochází. Investor stavby, v tomto případě stát, má možnost
postupovat při její přípravě například tak, že při získávání pozemků pro
ni může v krajním případě použít i nástroj vyvlastnění podle zákona.
Veřejně prospěšné stavby. Jeden veřejný zájem, tedy státu - vybudovat
dálnici, propojit elektrárnu s rozvodnou vedením vysokého napětí či
chránit území a jeho obyvatele protipovodňovým opatřením - , se zákonitě
střetává s jiným celospolečenským zájmem, jenž je samozřejmý pro
demokratickou společnost. A tím je nedotknutelnost soukromého majetku.
Existuje však nástroj, v tomto případě územní plán, jenž mu umožní
rozhodnout, který z těchto zájmů je významnější, a tedy bude naplněn. Pro
správní území obcí je územní plánování v pravomoci obecní samosprávy. Pro
území krajů pořizuje zásady územního rozvoje krajský úřad a schvaluje
krajské zastupitelstvo. V případě území celého státu existuje politika
územního rozvoje, která je v kompetenci vlády. Tyto dokumenty mimo jiné
obsahují právě určení ploch veřejně prospěšných staveb a opatření. Situace
NPŠ. Podobná situace, představující konflikt veřejných zájmů, nastává
podle mínění obyvatel Šumavy, starostů šumavských obcí i zastupitelstva
Jihočeského kraje na území NPŠ. Podle jejich názoru jsou postupy
realizované orgány ochrany přírody na území NPŠ v rozporu s veřejným
zájmem, jak jej určují dnes platné právní předpisy. V tomto smyslu veřejný
zájem v případě ochrany přírody mimo jiné garantují zákon 114/92 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, a nařízení vlády 163/91 Sb., kterým byl NPŠ
zřízen. Znění paragrafů. V paragrafu dvě odstavci jedna nařízení vlády
163/91 Sb. se například říká: 'Posláním národního parku je uchování a
zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících
funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování
vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k
turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.' Podle paragrafu dvě
zákona 114/92 Sb. se ochranou přírody míní aktivní péče státu a fyzických
a právnických osob o ekologické systémy a krajinné celky. Těžištěm obecné
ochrany přírody je podle paragrafu čtyři téhož zákona ochrana ekologické
stability, zajišťující uchování a reprodukci přírodního bohatství,
příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Důsledky.
Ministerstvo životního prostředí a Správa národního parku a chráněné
krajinné oblasti Šumava prosazují rozšíření území s bezzásahovým režimem.
Jejich cílem je mít na významné části území parku takzvanou divočinu. To
má za následek nárůst území, na kterém nastal a dále nastává velkoplošný
rozpad současného mateřského porostu a vznik suchého lesa na plochách o
celkové rozloze několika tisíc hektarů. Protože současný ministr životního
prostředí rozhodl ponechat nezpracovaných přibližně 133 tisíc metrů
krychlových kalamitní dřevní hmoty v důsledku orkánu Kyril a protože
loňské klimatické podmínky byly velmi příznivé pro vznik kůrovcové
kalamity, obávám se, že budou vážně ohrožené další smrkové porosty. To
může ve výsledku výrazně ohrozit jiné veřejné zájmy - například zhoršením
ekologické stability celého krajinného celku Šumavy a vodohospodářských
funkcí území. To může mít za následek zvýšený výskyt povodní, narušení
půdotvorného procesu kvůli rozpadu lesa, ztrátu geneticky cenných porostů
a v neposlední řadě snížení rekreačních funkcí území a významně horší
podmínky pro život stálých obyvatel Šumavy. Pouze politické rozhodnutí
vlády. Probíhající činnost v NPŠ řízená Správou národního parku a chráněné
krajinné oblasti Šumava a Ministerstvem životního prostředí ČR proto
představuje zásadní narušení veřejných zájmů dosud definovaných
mezinárodními dohodami nebo územními plány a zákony na ochranu dalších
složek životního prostředí (ochrana vod, půdy, lesa, přírody a krajiny) i
některých ustanovení Listiny základních práv a svobod (práva vlastníků
lesů a tak dále). Tuto činnost nelze provádět, nebude-li zákonně její
záměr nově definován jako veřejný zájem, který ve střetu s jinými
převažuje. To lze učinit pouze v souladu s ústavou a s platnými zákony.
Určení převažujícího veřejného zájmu nelze učinit na základě nějaké dohody
zúčastněných subjektů či s pomocí správních aktů. Je to možné učinit pouze
politickým rozhodnutím vlády, případně legislativním rozhodnutím
Parlamentu, přijatým při vědomí všemožných jeho dopadů. Zákon o NPŠ.
Jednou z možných cest k tomu je projednání a schválení zákona o Národním
parku Šumava, který ostatně požaduje i zákon 114/92 Sb., o ochraně přírody
a krajiny. Návrh takového zákona byl již jednou Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR předložen, nebyl však schválen. Předložení nového návrhu
zákona o Národním parku Šumava je nesmírně závažný krok. V rámci jeho
projednávání ve sněmovně by musely zaznít zásadní připomínky k současnému
uspořádání parku. Měla by proběhnout diskuse, například o jeho velikosti,
oddělení výkonu státní správy ochrany přírody od hospodaření na území
parku, což dosud všechno správa parku vykonává, nebo dokonce o zřízení
skutečně kompetentní rady národního parku, jež by se zodpovídala vládě za
jeho fungování. Respekt vůči obcím a krajům. Jsem přesvědčen, že tento
složitý proces by nemusel proběhnout, protože dosud existuje prostor pro
postup v mezích aktuálně platných zákonů. Všechny změny a nové aktivity na
území parku by však musely být zaváděné důsledně podle zákona - po
důkladném projednání s obcemi a kraji a s respektem k jejich povinnosti
vytvářet územně plánovací dokumenty a dbát o blaho svých občanů. Jak je
vidět, problematika NPŠ se netýká pouze resortu životního prostředí.
Zasahuje mimo jiné i do resortu zemědělství (otázky produkční i
mimoprodukční funkce lesa, vodohospodářské problémy), místního rozvoje
(územní plánování, cestovní ruch) i vnitra, kterého se týká problém
prostupnosti hranice po našem vstupu do schengenského prostoru. Proto se
jihočeské zastupitelstvo obrátilo na vládu, aby se jako orgán, který svým
nařízení národní park zřídil, situací na Šumavě vážně zabývala.
Předložení nového návrhu zákona o Národním parku Šumava je
nesmírně závažný krok
JAN ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje
Foto - JAN ZAHRADNÍK
Foto - Tomáš Novák
Zpracovatel:
Anopress IT a.s.