SVAZ OBCÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

Zástupce šumavských obcí nemůže přispět do této diskuse odbornými argumenty, neboť úhel pohledu šumavských obcí není dán obornými východisky, jako spíše politickými důsledky existence či absence zákona o Národním parku Šumava. Šumavské obce chápou debatu o tomto zákoně nikoliv jako debatu odbornou, nýbrž jako debatu čistě politickou. Ze strany šumavských obcí je tohoto zákona rozhodně zapotřebí. Ať už bude jeho obsah jakýkoliv, bude jím dán stabilní rámec pro další rozvoj regionu, který nebude závislý na změnách jak ve vedení Správy Národního parku Šumava, tak i v rámci MŽP. Jestliže se zde ozývá myšlenka, že současná legislativa plně postačuje, tedy my musíme konstatovat, že uplynulý vývoj v posledních 20 letech nás rozhodně přesvědčil o opaku........

Předseda Světové komise pro chráněná území Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) Nikita Lopoukhine (Lopuchin) se písemně obrátil na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu s obavou o budoucnost Národního parku Šumava. Učinil tak v kontextu připravovaného zákona o Národním parku Šumava. Za dvacet let bylo o šumavské kůrovcové specialitě napsáno či řečeno mnoho laických i odborných názorů v různé kvalitě. Názor pana předsedy světové komise však, dle mého názoru, vysoce ční nad odbornými, politickými, ombudsmanskými, selskými či fundamentalistickými názory na Šumavu. Pan Lopoukhine ve svém dopise píše: „Velké části šumavských lesů jsou nezkažené habitaty, což odůvodňuje jejich určení jako národního parku (kategorie IUCN II)“. Toto tvrzení je absurdní v kontextu faktu, že od 16. století probíhala v šumavských lesích, až na maloplošné výjimky, jejich přeměna na hospodářský les........

V pondělí 13.2 2012 uspořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu České republiky, spolu s dalšími složkami, konferenci nazvanou „ Národní park Šumava- produkt, nebo oběť doby?“ Konference se konala v zasedacím sále Senátu a hlavním tématem byla problematika, která v posledních čtyřech letech rozděluje část společnosti, a to nejen odborné, na zastánce tzv. bezzásahového režimu a na jeho odpůrce. Pro osvětlení historie problému připomeňme, že se jedná o zásadní názor, zda se snažit stávající kůrovcovou kalamitu na Šumavě zastavit razantním způsobem tak, jak se to po staletí ve smyslu lesnických zkušeností dělalo, a jak to prosazuje i stávající vedení parku,.......

Politika rozumných kompromisů vystřídala politiku diktátu, tak se dá hodnotit roční působení Jana Stráského na postu ředitele Národního parku Šumava. Oceňuji na něm, že začal jako s rovnoprávnými partnery mluvit se zástupci šumavských obcí, kterých se problémy Národního parku týkají nejvíce.

Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných informací došlo ke konci rok 2011 ke zpomalení příprav zákona o Národním parku Šumava (dále jen NPŠ). Tím bylo zdrženo i předání, projednání a přijetí tohoto dokumentu v českém parlamentu. Podmínky pro racionální dohodu se však v posledních měsících uplynulého roku zlepšily. Po zveřejnění většího počtu nových publikací a po výroční bilanci aktivit nové Správy NPŠ jsou totiž již k dispozici číselná data objektivně svědčící o vývoji kůrovcové kalamity, která svým plošným rozsahem a mezinárodním významem nemá jinde v Evropě obdobu.......

První šumavský kulatý stůl, který se po demonstraci ekologistů Na Ztraceném konal na Modravě, nevedl nikam a nepřinesl žádný výsledek. Ačkoliv většina u kulatého stolu měla vůli se dohodnout, menšina demonstrovala, že pouze jejich názor je ten správný a buď bude po jejich, anebo prostě dohoda nebude. Kulatý stůl ministra Tomáše Chalupy trpěl stejnou chorobou, a tak mi nezbývá než souhlasit s jeho dnešním prohlášením, že s ohledem na vyhrocené stanovisko některých členů stínové vědecké rady parku nepovažuje konání kulatého stolu za smysluplné.