TISKOVÁ ZPRÁVA SVAZU ŠUMAVSKÝCH OBCÍ - ŠUMAVSKÉ OBCE ODMÍTAJÍ DALŠÍ BEZDŮVODNÉ ŠÍŘENÍ LÝKOŽROUTA | SVAZ OBCÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

TISKOVÁ ZPRÁVA SVAZU ŠUMAVSKÝCH OBCÍ - ŠUMAVSKÉ OBCE ODMÍTAJÍ DALŠÍ BEZDŮVODNÉ ŠÍŘENÍ LÝKOŽROUTA

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz

Předseda sdružení:

Petr Málek
starosta města Kašperské Hory


Charta Šumavy

CHARTA ŠUMAVY je volné, neformální a otevřené společenství lidí.

CHARTA ŠUMAVY chce šumavský les plný rozmanitého života, život spokojených šumavských obyvatel a spokojené návštěvníky národního parku.

Další informace: www.chartasumavy.cz

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Tisková zpráva Svazu šumavských obcí - Šumavské obce odmítají další bezdůvodné šíření lýkožrouta

Tisková zpráva Svazu šumavských obcí
Šumavské obce odmítají další bezdůvodné šíření lýkožrouta

Ministerstvo životního prostředí a Správa Národního parku Šumava navrhují další masivní a bezdůvodné rozšiřování bezzásahové zóny v šumavských lesích. V době, kdy jsou lesy na území České republiky decimovány kůrovcovou kalamitou, je tento návrh nezodpovědným hazardováním s přírodou.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo na základě žádosti Správy Národního parku Šumava oznámení záměru Postup proti lýkožroutu s ohledem na území výskytu populace tetřeva hlušce a oznámilo, že tento záměr bude podroben podle zákona o posuzován vlivu záměru na životní prostředí zjišťovacímu řízení. Zpracovatelem oznámení je GeoVision Plzeň.

Záměr pak v sedmi variantách paradoxně předpokládá, že stávající rozsah zásahů proti lýkožroutu smrkovému bude nikoliv rozšířen, nýbrž výrazně utlumen, jelikož ve všech variantách je předpokládáno rozsáhlé omezení zásahů proti kůrovcům. Z toho lze usuzovat, že oznámení záměru je motivováno jedině záměrem dosáhnout stavu, kdy většina lesní plochy Národního parku Šumava bude podrobena bezzásahovému režimu.

Předseda Svazu šumavských obcí Petr Málek k tomu dodává: „O šumavský park je Správou parku a ministerstvem pečováno po dlouhá léta bez řádné koncepce. Ve skutečných národních parcích je koncepce péče zakotvena v plánu péče, který, aniž by to komukoliv vadilo, Šumava šest let nemá. Péče o území všech národních parků na celém světě je rozdělena podle zón ochrany přírody. Na Šumavě je však zonace nahrazována modelem dílčích ploch, a protože ani tento model nezajistil ekoaktivisty požadované rozšíření lesa pro řádění lýkožrouta, tak se péče o šumavský park podmiňuje dalším, tentokrát matematickým modelem. A nikomu z autorů nepřijde arogantní, že se navrhované omezení týká i rozsáhlých pozemků, které nejsou ve vlastnictví oznamovatele, tedy Správy parku. Nikdo z ministerstva ani Správy parku nepovažoval za důležité takový zásah do jejich vlastnictví projednat.“

Jana Hrazánková, místopředsedkyně Svazu šumavských obcí k tomu dodává: „Další bezzásahové území má být rozšířeno na základě nějakého matematického modelu, který má vymezovat potencionální území výskytu tetřeva. Autor tohoto modelu mi v minulosti nedokázal odpovědět na jednoduchou otázku, týkající se počtu tetřeva v určité lokalitě. Pochybuji tak o správnosti takového modelu.

Za stávající kalamitní situace týkající se území celého státu představují zásahy proti lýkožroutu smrkovému jedinou reálnou možnost záchrany biotopů předmětných druhů před dlouhodobým poškozením či úplným zánikem. Jestliže realizace těchto zásahů bude podmíněna zjišťovacím řízením, jejichž výsledky teprve budou východiskem pro řízení o udělení výjimky z ochranných podmínek, znamená to ve svých důsledcích úplnou rezignaci na ochranu lesa před působením lýkožrouta. Výsledkem tak bude další nesmyslné masivní usychání šumavského lesa a další poškození jeho vodohospodářské funkce. Evropská vodní charta, i přes názor ministerstva a vedení šumavského parku jasně stanoví, že pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. Myšlen je samozřejmě zdravý, svěží, zelený, nikoliv suchý les.

Ing. Antonín Schubert

mluvčí Svazu šumavských obcí