SKUTEČNOST JE JINÁ, NEŽ UVÁDÍ PARK - ČLÁNEK Z DENÍKU PRÁVO | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

SKUTEČNOST JE JINÁ, NEŽ UVÁDÍ PARK - ČLÁNEK Z DENÍKU PRÁVO
Cesta: svazobci.sumavanet.cz

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Skutečnost je jiná, než uvádí park - článek z deníku Právo

Zdroj: Právo

Datum: 27.01.2009

Název: Skutečnost je jiná, než uvádí park

Str.: 13

Mutace: Jižní Čechy

Rubrika: Jižní Čechy

Ročník: 19

Číslo: 22

Pořadí: 2

Náklad: 147980

Odkaz: http://pravo.novinky.cz/

Oblast: Celostátní deníky

Zpracováno: 27.01.2009 06:38

Identifikace: DCPR20090127080010

Z redakční pošty

V sobotu 24. ledna byl v Právu uveřejněn článek Pavla Orholze Horské smrčiny se obnovují samy. I když bychom si to všichni přáli, je skutečnost jiná, než ji uvádí Národní park Šumava (NPŠ).

 Les, ve kterém uhynuly po žíru kůrovce všechny dospělé smrky, má v současné době pouze živý podrost, který vznikl ze semene živých stromů před jejich úhynem. Z podrostu - o kterém uvádí NPŠ, že pod mrtvými stromy existuje - podle šetření Mendelovy lesnické univerzity v Brně pouze polovina (51 %) přežije do deseti let. Další stromy z podrostu uhynou v důsledku útlaku sněhu, námrazy, pozdních a časných mrazů, okusu a ohryzu zvěře, žírem nosatců, parazitických hub, útlakem buřeně a celkem pomalého vzrůstu.

 Doba, kdy podrost dosáhne výšky 1 až 2 metry, kdy už bude proti těmto vlivům odolný, trvá na horských hřebenech Šumavy sto let. Na plochách, kde nejsou již živé plodící stromy, nemohou nové mladé stromy vzniknout, poněvadž mrtvé stromy neplodí. Proto nově vzniklý les bude v budoucnu pouze stejnověký a bude složen zase pouze ze smrků. Doposud odumřelý les tvořily stromy ve stáří od 1 do 550 let. Takový les již na plochách po kůrovci vzniknout nemůže.

 Příštích deset lidských generací se takových lesů nedočká. Nový mladý les, který navíc vznikne jen na malé ploše, nemůže plnit důležité ekologické mimoproduční funkce, nemůže zachycovat vláhu, sníh, vzdušné prašné a plynné nečistoty, nemůže vázat plynný oxid uhličitý, nové stromy porostou mnohem pomaleji pro nedostatek humusu, nemůže zajišťovat jímání vody ani brzdit povodňové odtoky. Doporučuji, aby se nejen čtenáři, ale i redaktoři se skutečnou situací šumavské přírody osobně seznámili.

 

O autorovi: Ing. IVO VICENA, CSc., České Budějovice

 

Regionální mutace| Právo - Jižní Čechy

 

Zpracovatel: Anopress IT a.s.