KŮROVEC HROZÍ DALŠÍ KALAMITOU | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

KŮROVEC HROZÍ DALŠÍ KALAMITOU

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Kůrovec hrozí další kalamitou

 

Českobudějovický deník

09.09.2008

ZDENĚK ZAJÍČEK

Českokrumlovsko

Přemnožení kůrovce je letos na Českokrumlovsku podle odborníků alarmující. Jak uvádí ředitel Lesů města Český Krumlov Bedřich Navrátil: "Je to vážné i z toho důvodu, že mnozí drobní vlastníci lesů ani nerozeznají, jak napadení kůrovcem vypadá, a nevědí, co v takovém případě dělat." Ačkoliv přesné výsledky o napadených dřevinách budou majitelé lesů vědět až koncem roku, podle dílčích bilancí se mnozí shodují, že množství napadené hmoty i ztráty finančního rázu budou často vyšší než dříve. Proč je o kůrovci v poslední době více slyšet a jaký je důvod jeho přemnožení? Jednak je to o větší informovanosti veřejnosti, ale podle některých názorů i z důvodu velkého líhniště kůrovce, nedalekého Národního parku Šumava.

V té souvislosti se už dlouho vede odborný, laický i politický spor o tom, zda proti broukovi zasahovat, či ne. "V parku se před lety proti kůrovci zasahovalo, byť omezeně, ale situace se od té doby podle mne vymkla jakékoliv kontrole a zvládnutí. Výsledkem je, že ze stovek hektarů v současnosti již mrtvého lesa, ze kterého se postupně kůrovec vylíhl, musel odletět někam za další potravou," shrnul Bedřich Navrátil.Náměstek ředitele Národního parku Šumava Tomáš Fajt, který má na starosti péči o lesní ekosystémy, však šumavský park jako příčinu rozmnožení kůrovce rozhodně nevidí. "Na okrajích bezzásahových zón parku máme plochy, na kterých se proti kůrovci zasahuje velmi razantně." Proti škůdci se nezasahuje pouze v první, bezzásahové kategorii ploch národního parku. "To jsou jádrová území, kde probíhá pouze přirozený vývoj lesa," dodává Fajt.

Ať už je důvod jakýkoliv, kůrovec začíná být v českokrumlovských lesích jako doma. Přemnožení kůrovce záleží na mnoha faktorech. Především na počasí, zdravotním stavu lesních porostů, na množství přirozených nepřátel kůrovce, ale i na rychlosti zpracování napadeného dřeva. Problém je podle Navrátila například i ve způsobu hospodaření větších vlastníků, kdy jedna firma zadává práce druhé firmě formou výběrového řízení. Kůrovec je často rychlejší než tento institut a mezi tím vylétne z napadených stromů do okolních zdravých porostů.

Foto - TAKHLE TO VYPADÁ. Hnízdící kolonie kůrovce přeruší tok živin, a tím strom zcela udusí. Na snímku Bedřich Navrátil.