HOLINY NA ŠUMAVĚ ANEB ZLODĚJ KŘIČÍ: CHYŤTE ZLODĚJE | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ
Menu
Nabídka
Levý sloupec - Holiny na Šumavě aneb zloděj křičí: chyťte zloděje
Kontakty
Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada
Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35
svazobci@sumavanet.cz
Předsedkyně sdružení:
Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný
Pravý sloupec - Holiny na Šumavě aneb zloděj křičí: chyťte zloděje
Místo pro život
I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.
Poznávání přírody
Šumava – místo pro poznávání přírody
Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.
Holiny na Šumavě aneb zloděj křičí: chyťte zloděje
| Zdroj: | Lidové noviny |
| Datum: | 28.08.2008 |
| Název: | Holiny na Šumavě aneb zloděj křičí: chyťte zloděje |
| Autor: | Tomáš Jirsa |
| Str.: | 9 |
| Mutace: | Celostátní |
| Rubrika: | Horizont |
| Ročník: | 21 |
| Číslo: | 202 |
| Pořadí: | 3 |
| Náklad: | 67422 |
| Oblast: | Celostátní deníky |
| Zpracováno: | 28.08.2008 06:30 |
| Identifikace: | DCLN20080828010047 |
| Klíčová slova: |
POLEMIKA
Lidové noviny otiskly 25. srpna článek Holiny ohrožují české pralesy. Celé by se to dalo nazvat zloděj křičí: chyťte zloděje. České pralesy ohrožují především sami ekologisté. Všechny lesy na Trojmezné a v okolí Plešného jezera jsou již suché, mrtvé. Když v roce 1999 ekologičtí aktivisté zablokovali zpracování kůrovcem napadených stromů v relativně malých ohniscích, upozorňovali vědci se specializací na ochranu lesa v ČR i v Rakousku, že dojde ke kalamitnímu přemnožení kůrovců a odumření lesa na velkých plochách. Národní park (NP) tehdy slíbil, že vytvoří alespoň ochranou zónu zhruba dvě stě metrů od hranic, která bude, podobně jako v NP Bavorský les, chránit lesy ostatních vlastníků před šířením kůrovců. Tento slib nebyl dodržen, a kůrovec tak mohl a může rozvracet lesy v sousední zemi.
... a vláda mlčí Od té doby umíralo na české straně Šumavy a konkrétně na Trojmezné každý rok zhruba padesát hektarů nejcennějšího lesa místy až tři sta let starého. V dnešní době má rozsah zkázy Trojmezenského pralesa vlivem bezzásahového režimu zhruba pět set hektarů.
Takto masivnímu odumírání nejcennějších částí lesa ekologisté tleskali a opěvovali kůrovce jako 'porodníka' nového lesa. Rakušané a Němci v zoufalé situaci při ochraně svých lesů museli pokácet tisíce smrků napadených kůrovci. Rakouský soused na Šumavě, klášter Schlagl, je celoevropsky znám jako propagátor přírodě blízkého hospodaření. Kdyby toto neudělal, tak namnožený kůrovec zachvátí a zahubí mnohonásobně větší plochu lesa. Jak lze pojmenovat ty, kteří zapříčinili kůrovcovou kalamitu a nyní se diví, když přichází skutečnost, na kterou byli několik let upozorňování. Všichni odborníci předpovídali dopady bezzásahového režimu a to ekologisté neslyšeli.
Na Šumavě odumírají největší plochy lesa v Evropě následkem kůrovce a vlivem bezzásahového režimu vznikají v Národním parku Šumava největší holiny v Čechách. A prognózy jsou na příští léta ještě hrozivější. Avšak vláda, která by tuto tragédii mohla zastavit, mlčí.
O autorovi: Tomáš Jirsa, senátor na Šumavě
Zpracovatel: Anopress IT a.s.