KŮROVEC ŠUMAVU NESEŽERE, TVRDÍ SPRÁVCI PARKU | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

KŮROVEC ŠUMAVU NESEŽERE, TVRDÍ SPRÁVCI PARKU

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Kůrovec Šumavu nesežere, tvrdí správci parku


Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 12.07.2008
Název: Kůrovec Šumavu nesežere, tvrdí správci parku
Autor: (jis, vj)
Str.: 1
Mutace: Kraj Plzeňský
Rubrika: Kraj Plzeňský
Ročník: 19
Číslo: 162
Pořadí: 3
Náklad: 300595
Oblast: Celostátní deníky
Zpracováno: 12.07.2008 06:42
Identifikace: DCMF20080712170002
Klíčová slova:

Šumava - Lidé ze správy šumavského národního parku jsou přesvědčeni, že kůrovec nikdy nemůže 'sežrat' celou Šumavu, jak se obávají mnozí politici a část veřejnosti. Vyplývá to alespoň z analýzy vývoje lesa od založení parku v roce 1991 do roku 2000. Tento dokument včera správa parku zveřejnila.
V lesích se podle správy parku rodí daleko více stromů, než jich uschne. Správci analýzu považují za důkaz toho, že nynější ochrana lesa bez zásahů proti škůdci v nejcennějších lokalitách je správná.
Analýza hodnotí vývoj nejstarší bezzásahové plochy v parku, rozkládající se na 1300 hektarech mezi Mokrůvkou a Roklanskou hájenkou v Modravských slatích. Právě tato místa včera procházel náměstek ministra životního prostředí František Pelc a kontroloval, jak situace v lesích vypadá. 'Potvrdil jsem si, že rozhodnutí ministra bylo správné a ochraně přírody v parku odpovídá. Kácení stromů jako v minulosti se prostě chceme vyvarovat,' řekl včera František Pelc, který nyní vypracuje pro ministra Martina Bursíka zprávu, jak vypadají šumavské hvozdy.
'Studii jsem zatím neviděl, ale připadá mi divné vydávat toto území za bezzásahové, když se tam dosazovaly stromky,' uvedl starosta Modravy Antonín Schubert.
Pokračování na straně B2
Kůrovec Šumavu nesežere, tvrdí
Pokračování ze strany B1
Skutečnost, že v tomto území lidé v minulosti do přírody zasahovali, potvrdil lesní odborník Josef Vovesný. Ten je poradcem Sdružení majitelů obecních a soukromých lesů ČR. Podle něj se na dvou třetinách území mezi Mokrůvkou a roklanskou hájenkou v Modravských slatích dosazovaly stromky, takže se les neomlazoval přirozeně.
V souvislosti se stále sílící hrozbou kůrovcové kalamity poslali před týdnem někteří senátoři a poslanci dopis premiérovi Mirku Topolánkovi. Žádají, aby o osudu Šumavy rozhodla vláda. Správci parku jim teď chtějí poslat výsledky zmíněné analýzy. 'Tyto údaje od nás dostanou příští týden. Dočtou se například, že v lesích dochází k rychlejšímu omlazení než odumírání stromů.

Správci obecních lesů se zlobí Park se dostal i pod palbu kritiky majitelů obecních lesů. Ti tvrdí, že se z parku rozšíří do vnitrozemí kůrovcová kalamita. 'Když se ministerstvo životního prostředí, potažmo národní park rozhodly, že v bezzásahových zónách dřevo nechají, tak je to jejich vůle, ale ať zabrání tomu, aby kůrovec létal mimo hranice parku,' prohlásil ředitel obecních lesů Sušice Václav Toman.
'V národním parku se nekontrolovaně šíří kůrovec a napadené dřevo jde do manipulačních skladů v našem okolí. Odtud pak brouk vylétá do našich lesů,' dodal Václav Toman. Ten vychází ze statistiky kůrovcových kalamit v obecních lesích v Sušici za posledních pět let. 'Jednoznačně vévodí letošní rok,' řekl Toman, který předpovídá, že kalamita se bude šířit dál do vnitrozemí.
A jak zpracovávají napadené dřevo v Sušici? 'Ošetřujeme je chemickými postřiky, menší část kmenů zbavujeme kůry, kterou brouk napadá, nebo dřevo odvážíme ve stádiu, kdy brouk ještě nemůže vyletět.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Zpracovatel: Anopress IT a.s.