SEDM OTÁZEK PRO VEDENÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

Jižní Čechy/Spor o to, zda kůrovec páchá na Šumavě zlo či dobro nekončí. Šumavské obce podávají správní žalobu na ministra Martina Bursíka, Jihočeský kraj žádá vládu o jmenování vládního zmocněnce, vedení parku i ministerstva životního prostředí si jsou však jisti svým postupem. Spor se nyní vede o to, jak se projeví asi 140 000 m3 dřeva záměrně nezpracovaného po orkánu Kyrill.
Nezávislí lesníci potvrzují, že stromy v nejcennějším pralesním zbytku Šumavy, tzv. Černohorském pralese, který se rozkládá nad pramenem Vltavy, jsou již navrtány kůrovcem. Na patách těchto více než třísetletých stromů patřících k původnímu genofondu šumavských smrků se hromadí 'piliny', drtinky, které z kůrovcových závrtů padají po kmeni k zemi.
Prameny Vltavy jsou vpravdě českým národním symbolem. Zasáhneme proti kůrovci, nebo se bude nadále tvrdit, že jde o 'přirozenou obnovu horských smrčin'? Podle nezávislých lesníků je na Trojmezné pod Třístoličníkem v těsné blízkosti ponechaného polomu z minulého roku již asi 10 tisíc nových kůrovcových stromů.
Stromy staré více než tři sta let přežily všechny vichřice a ostatní nepohody právě proto, že jim generace lesníků poskytovaly ochranu před kůrovcem. Bude tragickou ironií šumavské historie, že právě to nejcennější, její pralesy, zlikviduje existence národního parku? Vlastně ne národní park, ale filosofie vedení parku, že ochrana proti kůrovcům, poskytovaná lesům po staletí, byl omylem minulosti a správný stav péče národního parku je tzv. 'divočina'?
Spolu s lesními odborníky jsme formulovali sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava. Odpovědi na ně jsou podle našeho názoru důležitým ukazatelem, jaký je skutečný stav kůrovcového nebezpečí na Šumavě.
Probíhá experiment se suchým lesem opravdu pouze na třech procentech území Šumavy, jak se veřejnosti tvrdí?
Prosíme vedení Národního parku Šumava, aby seznámilo veřejnost s odpověďmi na následující otázky v daném Pořadí -

1. Jak je monitorován nárůst (počet) kůrovcových stromů vzniklých v těsné blízkosti ploch s nezpracovanými smrky po orkánu Kyrill aEmma?

2. Jaký je nyní rozsah zásahové plochy, kde se proti kůrovci zasahuje trvale?

3. Jaký je v současné době rozsah bezzásahové plochy vzhledem ke kůrovci?

4. Na jaké ploše je kůrovec (přírůst napadených stromů) průběžně monitorován?

5. Na jaké ploše je kůrovec (přírůst napadených stromů) monitorován v jiném intervalu a jakým způsobem?

6. Jaká je plocha dosud odumřelých mateřských porostů vlivem kůrovců?

7. Jaká je plocha lesa padlého a ponechaného bez zpracování po orkánu Kyrill a Emma?
Tomáš Jirsa, Jiřina Rippelová, Josef Kalbáč, senátoři ze Šumavy

8. Záblatí B - Netolice B (OP)
7. Vacov B - Čkyně B (OP)
6. Pěčnov - Zbytiny (OP) 5. Husinec - Lhenice (I. B)
4. Vimperk - Netolice (I. B)
3. Strunkovice - Vl. Březí (I. B)
2. Čkyně - Hluboká nad Vlt. (KP)
Vaše tipy zasílejte do 20. března 2008 na adresu: Vodňanská 7, Prachatice
12. kolo
1. Lažiště - Týn nad Vltavou (KP)
Lažiště : Týn nad Vltavou (KP muži)
10. Ktiš - Lažiště B (OP)
9. Zdíkov - Š. Hoštice (OP)

Zpracovatel: Anopress IT a.s.