CHTĚJÍ NA ŠUMAVĚ ZATÁHNOUT NOVOU, ZELENOU OPONU? | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ
Menu
Nabídka
Levý sloupec - Chtějí na Šumavě zatáhnout novou, zelenou oponu?
Kontakty
Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada
Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35
svazobci@sumavanet.cz
Předsedkyně sdružení:
Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný
Pravý sloupec - Chtějí na Šumavě zatáhnout novou, zelenou oponu?
Místo pro život
I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.
Poznávání přírody
Šumava – místo pro poznávání přírody
Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.
Chtějí na Šumavě zatáhnout novou, zelenou oponu?
| Zdroj: | Táborský deník |
| Datum: | 04.04.2008 |
| Název: | Chtějí na Šumavě zatáhnout novou, zelenou oponu? |
| Autor: | Jiřina Rippelová (ČSSD) Tomáš Jirsa (ODS), |
| Str.: | 31 |
| Rubrika: | Publicistika |
| Ročník: | 17 |
| Číslo: | 80 |
| Náklad: | 315148 |
| Oblast: | Regionální deníky - Jihočeský kraj |
| Zpracováno: | 04.04.2008 06:03 |
| Identifikace: | VBJT20080404010064 |
| Klíčová slova: |
Přes proklamovanou snahu nového vedení Národního parku Šumava (NPŠ) se nedaří najít na Šumavě shodu či kompromis. Zastupitelstva Kašperských Hor a Volar přijala usnesení o záměru vystoupit s městskými lesy z NPŠ. Šumavské obce zásadně nesouhlasí s rozhodnutím ministra Bursíka o způsobu likvidace vyvrácených stromů po Kyrillu a podaly proti němu rozklad. Toto rozhodnutí mj. obsahovalo i objem kmenů, které v NPŠ zůstaly bez zpracování ležet (cca 140 000 m ł dřeva) a položilo základ předpokládané kůrovcové kalamity. Protože ministr na rozklad obcí ani na následnou žádost nereagoval, 15 obcí na něj podalo žalobu pro nečinnost.
Typickým příkladem jednání za zavřenými dveřmi, na které jsou šumavští ochranáři zvyklí, byla příprava dlouho utajovaného Prohlášení Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les o vytvoření společného jádrového území 13 900 ha, tzv. Divokého srdce Evropy. Prohlášení mělo být tajně podepsáno v Železné Rudě, mělo být přizváno pár novinářů a pouze čtyři obce, jejichž území se bezzásahová jádrová zóna dotýká.
Předložení textu Dohody jim však bylo před podpisem odmítnuto. Starostové šumavských obcí získali text prohlášení až na základě důrazné žádosti předsedy Rady parku Dr. Stráského jeden den před připravovaným podpisem. Po negativní reakci obcí, hejtmanů a senátorů prohlášení podepsáno nebylo.
Správa parku se hájí, že tento dokument byl vytvořen jen proto, aby mohla být otevřena 17 let požadovaná turistická stezka na hraniční přechod Modrý sloup u Modravy a další dva přechody mezi oběma parky. Ale tak to prostě není. Správa parku informovala pracovní skupinu pro Schengenskou problematiku jen velmi stručně o záměru, že správy obou parků hodlají vytvořit mezi oběma parky 10 000 ha velké společné jádrové území. Také se tomu říkalo zóna divočiny s omezenou přístupností. Ale starostové nevěděli vůbec nic o tom, že tato zóna má být v nejbližší době vyhlášena oficiálním mezistátním aktem. Že má mít výměru skoro 14 000 ha. A že má být kompenzací za otevření tří turistických přeshraničních cest.
Starostové či hejtmani nedostali informace o tom, že má jít o mezinárodním memorandem vyhlašovanou oblast, jež bude sloužit k dalšímu posílení ochranářského dohledu nad příhraničním regionem mezi Kvildou, Modravou a Prášily. To, že memorandum by mohlo později sloužit k omezení přístupu turistů do 14 000 ha oblasti, je logické.
V době, kdy Schengen na Šumavě ještě není vyřešen, přišla Správa NP a CHKO Šumava s dalším záměrem. Chce radikálně nejen omezit, ale přes větší část prázdnin zakázat splouvání horního toku Teplé Vltavy od Soumarského mostu k Pěkné. Proti omezení masivní vodácké turistiky na území parku nejsou ani šumavské obce. Problém tkví jinde: to, co je obvykle věc dlouhodobého vyjednávání, chce šumavský park stihnout v šibeničních lhůtách, aniž by se obce a podnikatelé na změnu současného stavu stačily připravit. Proč jsou turistické přechody mezi oběma parky chápány jako zlo? Proč se tu stále šermuje slovy o zákazech vstupu, o případných výjimkách? Proč je trasa vedoucí k hraničnímu přechodu Modrý sloup plánována oklikou, i když od Březníku u Modravy vede přímá cesta Luzenským údolím? Není to snad proto, aby tato oklika znemožnila přístup všem turistům kromě hrstky mimořádně fyzicky zdatných?
Jak je možné, že Správa NPŠ chce vést turisty najednou do oblasti výskytu tetřeva, když sama předtím deklarovala, že tetřev je hlavním důvodem zákazu vstupu? Proč po Schengenu a po přístupu ČR do EU se musí občan dožadovat u Správy NPŠ a CHKO Šumava, aby mu umožnila jít do míst, do kterých německý občan může chodit volně po mnohem hustší síti cest? Proč Správa NP a CHKO
Šumava odmítá pustit českého turistu po asfaltu na Roklanskou hájenku, na Medvědí horu, kam sama vodila delegace? Proč nemůže projít po široké cestě Střelecký průsek? Proč se má zavírat hraniční chodník mezi oběma parky v době, kdy se čeští turisté na něj ještě neměli šanci dostat? Proč správy obou parků tolerují, že Čech, který se chce dostat do navazujícího NP Bavorský les, musí sednout do auta a objíždět desítky kilometrů přes české a německé území, čímž ničí přírodu víc než turisté, kteří by mohli skrze zakázanou lokalitu procházet? Proč se jako argument omezující splouvání Vltavy objevila poprvé ochrana perlorodky říční, to její existenci předchozí studie nezaznamenaly?
Ptáme se tedy, oč na Šumavě skutečně jde? Jde o hájení zájmu několika lidí, kteří ve jménu neporušené přírody chtějí zatáhnout novou, zelenou oponu? Jde tu skutečně o tetřeva a perlorodku, nebo o zájmy ochranářské elity? Věc ochrany přírody si musí umět získat veřejnost na svou stranu, protože ochrana přírody v parku není záležitostí elit, ale národa. A to se šumavským ochranářům zatím nedaří.
Jiřina Rippelová (ČSSD) Tomáš Jirsa (ODS),
senátoři
Vyšlo také v: Českobudějovický deník, Českokrumlovský deník, Jindřichohradecký deník, Písecký deník, Prachatický deník, Strakonický deník
Zpracovatel: Anopress IT a.s.