HRANICE PO SCHENGENU ZMIZELY, ALE NE VŠECHNY | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

HRANICE PO SCHENGENU ZMIZELY, ALE NE VŠECHNY
Cesta: svazobci.sumavanet.cz

Nabídka

Kontakty

Kancelář svazu:
Borová Lada 38
384 92 Borová Lada

Kontakt:
tel.: 388 43 41 35
fax: 388 43 41 35

svazobci@sumavanet.cz


Předsedkyně sdružení:

Mgr. Jiřina Kraliková
starostka městyse Strážný

Místo pro život

I přes vnucovanou představu o nedotknutelnosti přírody byla Šumava osídlována už v mladší době kamenné. Postupné osídlování okolí kupeckých cest, rýžování zlata, sklářství a zemědělství, byly lidské zásahy, které po dlouhá staletí vytvářely estetický ráz šumavské krajiny. Výjimečnost Šumavy spočívá v propojení různých vývojových stadií původní přírody a člověkem přetvářené kulturní krajiny. Tato krajina je odkazem minulých generací a je povinností tuto krajinu zachovat pro generace budoucí a to včetně šumavského člověka.

Poznávání přírody

Šumava – místo pro poznávání přírody

Cílem národních parků je zachování přírodního a kulturně-historického dědictví a minimalizace negativního vlivu člověka na přírodu a další prvky v krajině. Národní parky mají zároveň vytvářet optimální podmínky pro rozvoj řízeného cestovního ruchu a rekreace a pro vědecké a osvětové účely.

Hranice po Schengenu zmizely, ale ne všechny


Zdroj: Právo
Datum: 04.02.2008
Název: Hranice po Schengenu zmizely, ale ne všechny
Autor: Vlastní zpráva
Str.: 1
Mutace: Celostátní
Rubrika: Titulní strana
Ročník: 18
Číslo: 29
Pořadí: 2
Náklad: 154466
Oblast: Celostátní deníky
Zpracováno: 04.02.2008 06:43
Identifikace: DCPR20080204010001
Klíčová slova:

Vstupem České republiky do schengenského prostoru zmizely loni 21. prosince hraniční přechody, cizinecká policie i celníci se stáhli do vnitrozemí a hranice už nás přestaly dělit od sousedů.
Až na některé výjimky. Tam zákazy vstupu stále platí. Jde o nejcennější přírodní lokality se statutem národních parků.
Desítky kilometrů hranice mezi Českem, Polskem, Německem a Rakouskem jsou stále neprůchodné. 'Nezaznamenali jsme zvýšený počet lidí, kteří by se po vstupu do schengenského prostoru snažili pronikat do nejpřísněji chráněných lokalit,' řekl Právu šéf strážní služby správy národního parku Šumava Jan Konvička.

V Krkonoších 28 km

V Krkonoších zůstaly neprostupné hranice na 28 kilometrech. Na nich volný pohyb občanů Evropské unie končí. Dělí Krkonošský národní park (KRNAP) od ostatních částí nejvyšších českých hor. Oblast první nejpřísněji chráněné zóny tvoří takřka celá hřebenová část Krkonoš.
Lidé tak nemohou volně přecházet hory na osmadvaceti kilometrech z celkové délky dvaapadesáti kilometrů bývalé státní hranice, která rozdělovala Krkonoše. Také zde ochranáři zatím nezaznamenali porušování zákazu. Turisté mohou při přechodu hor volit pouze některou z oficiálních turistických stezek.
'Dohodli jsme jedenáct míst, kudy je možné po turistických stezkách přejít Krkonoše. Lokality, které zůstávají turistům nepřístupné, budou střežit společné hlídky českých a polských ochranářů,' sdělil zástupce ředitele polské Správy KRNAP Przemyslaw Toloknow.
Návštěvníci polského Karkonoskiego Parku Narodowego ovšem musejí na rozdíl od české strany Krkonoš počítat se vstupním poplatkem zhruba 4,6 zlotého (33 korun) za osobu na den.
(Pokračování na str. 4)
(Pokračování ze str. 1)
'Tlak příhraničních obcí na zmírnění ochranářského režimu jsme nezaznamenali. Není tady v tom problém jako na Šumavě. Krkonoše mají dostatečnou síť turistických stezek, kde je možné přecházet', dodal.
Překračovat hranice je zakázáno i na druhé straně bývalé hranice. Například na Broumovsku musí mít turisté i místní občané na paměti skutečnost, že zde s naším územím sousedí Národní park Stolové hory. 'Hranici mezi státy je v tomto prostoru možné překročit pouze na třech místech,' uvedl Piotr Druždž, velitel Sudetského oddílu Stráže granične v Polsku.
Jedná se o zhruba patnáctikilometrový úsek severně od Náchoda, mezi obcemi Žďárky a Radków (Polsko).

Starostové chtějí víc

Ani hranice šumavského národního parku se plně neotevřely. Neprůchodný je padesátikilometrový úsek od Bučiny u Kvildy po Svatou Kateřinu u Železné Rudy. Posledním přechodem před Rudou je zhruba 3 km vzdálená turistická stezka Ferdinandovo údolí.
Snaha starostů přilehlých obcí je jednotná, otevřít hraniční body na této trase. Argumentují i tím, že Šumava nebyla vždy neprostupná. 'Na mapách z roku 1933 je jen v oblasti Debrník-Bučina na 22 oficiálních lyžařských cest a dvanáct z nich pokračuje na německé straně,' uvádí předseda zdejšího Svazu obcí František Nykles. 'Jestliže se v rámci demokratizačního procesu od roku 1989 nenašel jediný metr na naší 25 km dlouhé hranici s Německem, kudy by se dalo procházet, tak jaképak smazání hranice a sousedská Evropa! Zdá se, že integrace Evropy pro Modravu neplatí, stejně jako schengenská úmluva,' tvrdí starosta Modravy Antonín Schubert
Vedení Správy NP Šumava hájí své stanovisko - neregulovaným pohybem lidí by mohly být ohroženy ekosystémy a druhy živočichů citlivé na ruch.
'Schengen mění prostupnost hranic, ale nemění pravidla ochrany přírody,' uvedl náměstek ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Libor Hošek.
V jihočeské části šumavského národního parku se takzvaná červená linie týká jak hranice s Německem, tak s Rakouskem. Zatímco v oblasti Strážného a Stožce je hranice neprostupná vzhledem k existenci Bavorského národního parku z obou stran, v oblasti Zadní Zvonkové jsou za hranicemi v Rakousku volně přístupné hospodářské plochy. 'V oblasti Svatého Tomáše jsme spolu s rakouskými starosty projednali možnosti míst, kde by bylo hranici možné překračovat. Odezva ze správy parku naznačuje, že se dohodneme,' řekl starosta Horní Palné Jiří Hůlka.

V Rakousku ještě přísněji

Národní park Podyjí na Znojemsku v těsném sousedství rakouské hranice má své nejcennější partie v těsném sousedství kolem meandrů řeky Dyje přístupné jen po vyznačených stezkách. Stejný stav je i na opačné straně hranice, kde chráněné území pokračuje rakouskou lokalitou Thayatal. 'Tam je dokonce statut ochrany ještě přísnější než u nás, protože zatímco v NP Podyjí je možné po vyznačených stezkách jezdit i na koních a kolech, v Rakousku je povolen vstup jen pro pěší návštěvníky,' upozornil ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Nejvyšší stupeň ochrany má část Braitava, kam se návštěvník nedostane vůbec, značené turistické cesty tam nevedou.
'Na jedné straně jsme rádi, že tady Národní park Podyjí je, na straně druhé nám komplikují život v mnoha věcech. Myslím, že zasahují do záležitostí nad rámec ochrany přírody,' uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (nez.).
Také desetikilometrová část hranice s německým Saskem na Děčínsku zůstane i nadále neprostupná. Oblast mezi obcemi Hřensko a Chřibská se totiž nalézá v první zóně nejmladšího českého Národního parku České Švýcarsko, kde se lidé mohou pohybovat pouze po značených turistických cestách.

V Českém Švýcarsku bude hlídat i policie

'Na tomto území o rozloze 16 km2 mohou lidé překročit hranici pouze na dvou místech,' vysvětluje ředitel Správy NP České Švýcarsko Zdeněk Patzelt, který vzápětí dodává, že volný pohyb osob na chráněném území budou kromě strážců ochrany přírody sledovat nově také policejní hlídky.
Jak dodal, již od roku 2000, kdy byl vyhlášen Národní park České Švýcarsko, existují snahy o větší zpřístupnění jeho první zóny. 'Spolek saských turistů si tu přeje otevřít další hraniční přechody, ale je to jednostranná aktivita. Z české strany jsem podobné hlasy nezaznamenal,' říká Patzelt, podle něhož by další stezky zdejší unikátní fauně a floře uškodily.
'Území musí zůstat kompaktní a nenarušené,' zdůrazňuje závěrem Zdeněk Patzelt.

***

Vstup zakázán

KRNAP Takřka celá hřebenová část Krkonoš v délce 28 km.
NP Šumava Od Železné Rudy po Modravské slatě v oblasti obcí
a Srní, Modrava a Kvilda a dále od Stožce do Strážného, pravý
břeh Lipna a oblast Trojmezná.
NP České Švýcarsko Desetikilometrová hranice mezi obcemi
Hřensko a Chřibská.
NP Podyjí Jedná se především o lokalitu Braitava, vymezenou
zhruba obcemi Vranov, Podmýče a Felling a tokem řeky Dyje.

Zpracovatel: Anopress IT a.s.