ZIMA NA LIPNĚ - JAKO NA ZÁPADĚ | SVAZ ŠUMAVSKÝCH OBCÍ

Dali jsme do auta brusle, lyže pro dospělé, snowboardy pro dcery a tak jako tisíce dalších i naše rodina mezi svátky vyrazila na Lipno a Kramolín. Zaparkovali jsme v obci Lipno přímo vedle nové loděnice, několik metrů od jezera. Hladina jezera je letos krásně zamrzlá, bruslení je opravdu radost. Proti vodě do Frymburka a po vodě zase zpátky. Po dvou hodinách bruslení byla v loděnici k dispozici sprcha, čisté záchody a samozřejmě oběd. Po obědě jsme přejeli pod Kramolín a od jedné do čtyř lyžovali. Sněhu dost, snowboardové kopce navršeny, byly sice fronty, ale kupodivu se nepředbíhalo. Fronty jsou pouze proto, že o tento druh rekreace mají lidé větší zájem, než malý areál Kramolína umožňuje. Kdo byl v posledních letech na Kramolíně, ví, že pod sjezdovkou je půjčovna sportovního vybavení, která by mohla stát kdekoliv v Alpách. Pod sjezdovkami jsou čisté záchody, restaurace, kiosky. Chtělo by se říci skoro jak 'na Západě', ale proč skoro. Když nedávno navštívil Šumavu ministr životního prostředí Bursík, vyjádřil se o Marině Lipno kriticky, že takové stavby na Šumavu nepatří. Zapomněl však říci, jaké stavby na Šumavu patří. Infrastruktura, která dnes stojí v obci Lipno, je stejná jako za kopcem v rekreačních střediscích v Rakousku a Německu. A stejně jako v Rakousku či Německu se na Lipně denně rekreují tisíce lidí. Když přijíždíte na Lipno, je vidět rozvoj i v okolních obcích. Nezaměstnanost na Lipně je již dlouhou dobu záporná - pracovníci se musí dovážet z okolí. Anebo naopak, Lipno živí široké okolí. Turisté jsou jednoznačně přínosem. Druhý den jsme se vypravili na rakouský Hochficht. Je přece jen o několik set metrů vyšší a sjezdování již stojí za to. Před zimní sezonou Rakušané investovali do nových sjezdovek a vybavení Hochfichtu 680 000 eur, což je více než 17 milionů korun. Není divu, dlouhodobý průměr lyžování je 101 dní v roce, letos se začalo již v půli listopadu. V okolí Hochfichtu opět vyrostlo několik nových penzionů a restaurací, obce jsou upravené a Rakušané mají díky turistům práci. I díky českým turistům. Rozkvět rakouského podhůří Šumavy a zaměstnanost na rakouské straně je v přímém protikladu k českým obcím na druhé straně Šumavy. Projekt lanovky, která by Novou Pec na české straně Šumavy spojila s Hochfichtem, ministr Bursík a správa Národního parku Šumava s ohledem na ochranu přírody zamítli. Lanovka na českou stranu Hraničníku prý také nepatří. Ve stejnou dobu ministr rozhodl o nezpracování části dřeva v šumavském národním parku a tím vlastně o uschnutí dalších stovek a stovek hektarů lesa. Je to přístup k ochraně přírody, kterému nerozumím. Suchý les na Šumavu patří, lanovka dopravující české lyžaře do rakouského lyžařského střediska nikoliv. Další rozvoj šumavského regionu musí samozřejmě počítat se zachováním krásných lesů a přírody, kterou tam lesní hospodáři v minulých stoletích vytvořili. Zároveň se však musí brát ohled na lidi, kteří na Šumavě nejen bydlí, ale také se tam jezdí rekreovat. Skloubení těchto zájmů je výzvou pro politiky nejen pro příští rok 2008.

Foto - KRAMOLÍN. Lyžařský areál u Lipna.
Ilustrační foto archiv

Tomáš Jirsa, Hluboká nad Vltavou

Vyšlo také v: Českobudějovický deník, Českokrumlovský deník, Jindřichohradecký deník, Písecký deník, Prachatický deník, Strakonický deník

Zpracovatel: Anopress IT a.s.